Stěhování tentokrát bez emocí
Nejsem si jistý nakolik je nadpis pravdivý, ale dokonale vystihuje můj původní záměr, který jsem před začátkem stěhování, které začalo před dvěma měsíci plánoval.
Z mého druhého stěhování za poslední rok mám dva poznatky. Nakládání s odpadem je žalostné. Stěhování staví člověka do role, kdy se odpadu je potřeba postavit čelem. Bohužel ani zdaleka se mi nepodařilo vše zrecyklovat. Část věcí se nám podařilo prodat, část věcí rozdat, minimum zrecyklovat, ale poté je spoustu věcí, které jsem prostě hodil do přistaveného kontejneru ve sběrně. Třeba matrace. Prostě jsem se jí zbavil. Zdarma. Gauč tam taky skončil.
Z jednoho úhlu pohledu dobré, zbavil jsem se toho jednoduše, ale přece, než se to nějak něco s tím udělá, tak s tím pořád přece musí být pořád hromada práce. A to je jen zlomek věcí. Sběrnu jsem využil opravdu mnohokrát za poslední dva měsíce a pokaždé co se tam objevím, tak jsem zároveň rád, ale vnímám i smutek, který kráčí společně s úlevou bezstarostného zbavení se věcí.
Druhý poznatek souvisí s roli nájemce. Hledání bytu je nepříjemná záležitost, protože mám dvě kočky, svůj styl, osobnost, která není jednoduše zařaditelná. Odmítání ze stran zprostředkovatelů, makléřů, otázky na osobní život při prohlídkách bytů, na tělo, bez respektu, empatie. Tentokrát jsem měl štěstí, ale smlouva na rok? Standard, který je výhodný jen pro jednu stranu, pro mě ne zrovna příjemná nutnost. Předávání bytu? Kalvarie a šílenost. Fascinuje mě jak důslední pronajímatelé jsou při předávání bytu. Každá maličkost má mimořádný význam a mimořádnou váhu. Kdyby stejně důslední byli v průběhu nájmu, v případě poruch a oprav v bytové jednotce. Z mé zkušenosti je tomu ale dost často přesně naopak, věci se bagatelizují, posouvají.
Asi tomu není takto vždy, ale nastavování smluv, placení šílených kaucí tomu velmi nahrává. Nenapadá mě žádné řešení, nikdy jsem se neocitl na druhé straně, ale takto jednosměrně by to fungovat nemělo. Ten systém se musí buď radikálně změnit, nebo úplně zhroutit. Sám o sobě se nezhroutí jen tak. Systém má zdání stability, jen bohužel podle mě stojí na špatných základech. Nic nevypovídá o tom více, než to, jak nakládáme s odpadem.
Jak proběhl konec stěhování? Asi to nikdy neskončí. Pořád je co stěhovat.