Sebe-paralyzování vlastními nápady
Psal jsem, že nedokážu držet konzistenci záměru a pořád to pokračuje, ale ne ve všech směrech. Nedávno jsem vymyslel další tři blogy a byl jsem z toho neskutečně nadšený, jenže nakonec z toho nic nebylo. Dlouho mě nic tak neparalyzovalo jako tento nápad, který jsem sám pro sebe hezky zrealizoval. Byl to nápad a nálož povinností, které tento řád, který jsem si sám vymyslel - sebou nesl. Moje nápady mě občas děsí více, než jsem si byl sám schopný přiznat. Jen myšlenka na to, že jsem vytvořil něco jako řád, mě úplně paralyzovala. Jedině tento blog yojimbo, který vlastně nemá vůbec žádný účel, podmínky, nebo systém, mě dává smysl.
Je to jediné místo, kde píšu věci bez motivace. Je to tak obrovská úleva. Tyto další blogy, které mě napadly rozhodně neměly dlouhý život i přesto, že ten nápad měl něco do sebe a byl dobrý, ale bohužel, nebylo to pro mě. Tedy milé bogy s jepičím životem musím vás deletovat. To znamená, že lumen a sliceoflife domény pro bearblog jsem velkodušně poslal do éteru zpět.
Dokonce to zašlo tak daleko, že jsem se bál chodit i na tento svůj yojimbo blog, protože jsem myslel, že musím tam něco nějak dělat. No jsem fakt idiot. Kolik takových chodí po tom světě? Moc jich rozhodně nebude.
Další bearblog kromě yojimba, je bearblog mercatina. Tak skvělá myšlenka, ale ten blog mercatina by vyžadoval pro mě nějakou alespoň minimální námahu, snahu, péči. A já nechci už dělat pro mercatino vůbec nic navíc. Pořád si myslím, že mercatino by mělo mít nějakou přidanou hodnotu, že by se mělo dělat ještě něco navíc, ale není přidanou hodnotou, že něco takového vůbec existuje? Že prodávám a přidávám věci jako Doušek jedu od Rimbauda na e-shop i když se téměř pravděpodobně vůbec neprodá? Je tam jen proto, protože si myslím, že ta kniha tam být musí. Není to projekt, který opouštím úplně, jen to na nějaký čas hodím k ledu.
Takže příště pokud s firemní přidanou hodnotou něco zveřejním, nebo zkusím, tak jedině až potom, kdy uvidím, že to funguje jako na drátkách samo a přirozeně.