Proč lidé píšou blog, co si tím dokazujou?
Včera jsem dostal otázku od kamarádky, když jsem jí ukázal svůj blog(tímto blogem se vlastně ukazuji lidem nahý), co si tím lidé dokazují když píšou blog. Smést to ze stolu jen tak? V discovery na bearu je tato otázka velké téma a četl jsem tam už hodně příspěvku, které to řeší. S jistotou mohu napsat to, že zatím si nejsem jistý, jestli tímto psaním si něco dokazuju. Mám takový dojem, že toto psaní mi asi vydělávat žádné peníze nebude. Tuším, že moje spisovatelské umění už možná také bylo překonáno. Takže zbývá odpovědět na další otázku mé kamarádky. Jestli si ti lidé tam něco ventilují? Ano, toto potvrzuji každým písmenem, slovem, větou. Je to dětinské? Rozhodně. Alespoň u mě ano. Jsem rád, že mám tento blog, protože píšu o něčem, ničem, jen tak. Občas se podívám na to co jsem napsal a jen kroutím hlavou nad tím co je to za blbost. Sedí to. Avšak otázky tím jak byly položeny mě docela ...
Dej si voraz a raději si pusť další mix: LIVE MASHUP MIXTAPE 2011 BY DJ LK a přetoč to na 21:05.
Nedávno jsem zde na bearu objevil další blogovací platformu. NEOCITIES °❀⋆.ೃ࿔*:･ Odbočuji prudce doprava ↪ a vrátím se zpět ↩. Zkratka databaze emoji. Tyto emoji symboly jsem objevil díky bearu. V menu jsem si doplnil znak u loga yojimbo jingjang a pomocí css jsem upravil tak aby při každém kliknutí na cokoliv otáčel. V každém případě bylo objevení emoji postavených ze symbolů (☞ ͡° ͜ʖ ͡°)☞ pro mě velký objev, stejně jako to, že běžná emoji dají vyvolat na klávesnici pomocí značky windows+tečka. Představ si, že jsem na google ještě nedávno psal dotaz, kde můžu koupit balíček emoji. Rozpočet jsem měl na to 1500 Kč. Vracím se zpět ostrou zatáčkou zpět ↺ k neocities. Toto blogovací universum kreativních nadšenců je prostor ze kterého se těžko dá odtrhnout. Chci si tam založit další blog, čistě a jen o kočkách. Kočičí blog → Simonovo království. Jen jsem no creativity, nemám ty nápady vizuálního charakteru, které tak nadšeně očima hltám. Kreativita je tam založena trošku více na znalosti kódu+fantazie, asi to nemusí být nic velkého, ale nějaké znalosti potřeba jsou. Když jsem se tam dostal poprvé tak jsem si připadal jak Zolenka v říší létajících koček. Projížděl jsem jeden blog za druhým do pozdního rána s radostnou závistí a nadšený, že jsem objevil na internetu něco, o čem jsem netušil, že vůbec existuje. Simoovi se zase něco zdá. Kočky spí s mírně otevřenými očkami, vidím jen bělmo očiček. Tlamička se mu cuká, uši mu stříhají. Cuká i tlapkami. Co se té kočce jen může zdát?
Objev víkendu: domácí pizza může chutnat lépe než z pizzerie.