Hledání poslechu
Podařilo se mi objevit podcast Krotitelé soundtracku. Díky těmto dvěma pánům mi došlo, že filmová hudba je něco, co má pro mě daleko větší význam, než jsem si sám dokázal dlouhou dobu možná uvědomit, přiznat. Podcast poslouchám v Mercatinu a nasávám informace jako houba. Spoustu zajímavostí a informací, které jsou podané tak, že to má hlavu i patu, mě zaujalo natolik, že jsem si poprvé v životě zaplatil placený obsah nějakého podcastu. Nebyly to pouze zajímavosti ze světa filmové hudby, ale velmi dobře vysvětlují, jakým způsobem soundtracky fungují, jaká jsou jejich nosná témata, struktura, historie atd...
Mám rád filmy, knihy, ale u hudby jsem si nebyl jistý dlouho svým zaměřením. Když se mě někdo zeptal, co poslouchám, tak jsem se kroutil a nebyl jsem si úplně jistý, co vlastně říct. Vysypat pár věcí s jistotou a sebevědomím? Možná pár věcí, ale celkově jsem to měl dost slabé...
Soundtracky jsem považoval dlouhou dobu za něco, co vlastně nestálo za řeč. Těžko se mi to popisuje, ale svým způsobem můžu říct, že jsem se styděl říct, že zrovna teď poslouchám tento a tento soundtrack, protože na mě takto působí z nějakého důvodu, a nevím zrovna proč. Zároveň to má spojitost i s filmem samotným, kde příběh dává soundtracku větší význam a hloubku.
Tuto hloubku a sílu soundtracku jsem dost nečekaně pocítil někdy zhruba před rokem. V Olomouckém Metropolu se promítal starší Superman 1 a na začátku hrály titulky společně s hlavní melodii filmu od Johna Williamse. Vlastně nezačal ani film, a mě při těch titulcích stékaly slzy po tváři. Jenže tady to byla kombinace faktorů, ale spustil to ten soundtrack, který mě zasáhl hlouběji, než jsem čekal, a vůbec jsem na to nebyl připravený. Vlastně jsem se ani necítil trapně, protože jsem se po tom cítil skvěle a navíc jsem měl pocit, že mi to v něčem i pomohlo.
Takže tímto tedy určitě tento podcast doporučuji, protože v českém prostředí je jediný tohoto druhu. Navíc už před časem jsem pátral po něčem z této oblasti a našel jsem i tento blog v angličtině → moviemusicuk.us, který je také velmi rozsáhlý, ale rozhodně na mě větší dopad na mě měli Krotitelé. Možná, že právě ostatním zdrojům dám nyní větší prostor. V tomto kontextu se chci podívat co nejdříve i na film Hudba Johna Williamse a poté bych chtěl vidět ještě jeden dokument o jednom z velikánů filmové tvorby, který spolupracoval s Morriconem Sergio Leone: Ital, který vynalezl Ameriku, takže tam o soundtracích také něco možná bude. Ennio Morricone má samostatný dokument k dispozici, ale není běžně ke shlédnutí, ale dá se stáhnout.
No a díky tomuto uvědomování, možná zvědomování a zkoumání sebe sama mi došlo, že velmi podobně, jako na mě působí soundtracky filmové, tak se mi líbí i soundtracky k pc hrám ...