Mílá č.18
Mílá č. 18 přečtena. Klidný začátek krásně uvedl hlavní postavy ještě v mírovém období Polska, vše se rychle mění po vpádu Němců. Zřízení ghett, německý systém a direktivy mění postupně obrovské ghetto během čtyř let v místo duchů.
O židovském povstání jsem dosud nic nevěděl. Neuvěřitelný příběh, který by si zasloužil filmové zpracování. Neméně hrdinský než 300: Bitva u Thermophyle. Díky stále živému tématu by to bylo něco co bych si přál vidět kdykoliv.
Život v Ghettu byl naprosto šílený a není v mých silách pochopit jak je možné, že těm lidem nikdo výrazněji nepomohl. Další Varšavské povstání odbojové podzemní armády proti Němcům bylo až o rok později. Takže na to byli úplně sami, věděli, že jdou na jistou smrt a přesto dělali do poslední chvíle co mohli. Nejen vojáci, ale i obyčejní civilisté starající se o poslední děti, příbuzné a další osoby, které zůstaly v ghettu schovaní povětšinou v skrytých bunkrech.
Celá kniha se čte sama, jen jsem měl problém s tím, že jsem věděl jak skončí. Posledních sto stran jsem už jsem doslova trpěl nad osudem mých oblíbených hlavních postav, které neměly vůbec žádné východisko.
V příběhu je velmi málo prostoru pro radost, ale ty krátké chvíle a záblesky stojí za to. Mrzelo mě, že i těch pár kousků radosti byla fikce. V knize se píše o denících Alaxandra Brandela, které měly zachycovat svědectví a historii Židů ve Varšavském ghettu. Každá kapitola začínala zápisek z tohoto deníky. Tyto zápisky byly velmi dobře vedené a přemýšlím jestli něco takového se skutečně dá najít v knižní podobě.
Našel jsem předlouhu pro tyto zápisky, které jsou inspirovány pravděpodobně → Notes from the Warsaw Ghetto. V češtině kniha nevyšla, ale už jsem napsal a poprosil jsem nakladatelství Zeď aby se na to podívali a zkusili ji vydat. No v každém případě v češtině vyšla podobná kniha na toto téma a to je Deník varšavského ghetta
Smutnou zajímavostí je, že některé pararely tohoto příběhu můžeme najít v opačném gardu při současném obléhaní Gazy. Znovu obyvatelé a civilisté nemají dost často kromě smrti samotné žádné východisko jak se dostat k důstojným životním podmínkám. Jsou součástí válečného konfliktu ve kterém se v zájmu dobytí nepřítele berou na civilisty jen ty nejmenší ohledy.