Insomnie, Pošťák, Windows 11, Fotograf z Mauthaussenu
Week notes
Zjednodušování, třízení, vylepšování. Malé změny s velkým dosahem jsou památkou minulého týdne. Zaměřil jsem se na zjednodušení starých procesů a odpoutávání se od věcí, které jsou mimo můj dosah. Spousta věcí, které nefungovaly správně je nyní opraveno a vylepšeno a já se i díky tomu těším do své práce více než kdykoliv předtím. Měl jsem problém o víkendu se od práce odpoutat, ale nakonec se mi povedlo zaměřit svoji energii i jiným směrem než k mercatinu. Jenže pravda je taková, že nemyslím na nic jiného, než na to kdy odjedu do Bystřice.
Podzim pomaloučku vystrkuje růžky, rána jsou chladnější a jízda na kole do práce je pro mě mírný šokem. Zatím mám pocit, že to bude pro mě přinejmenším další malá výzva s kterou se budu muset poprat.
Zkouknul jsem podruhé Insomnii. Film jsem už viděl, ale vzhledem k tomu, že jediné co jsem si z něj pamatoval bylo holé nic, tak mi toto nic nebránilo si tento zážitek zopakovat.
Insomnie samotná mě osobně provází životem poslední dva roky. Situace se zlepšuje teprve poslední měsíc s tím jak ubývá stres v práci. Ale díky vlastní intenzivní zkušenosti jsem detektiva, kterého hraje Al Pacino vnímal jinak. Osobně.
Ve filmu nespí sedm dnů, můj osobní rekord jsou tři noci a při koukání na něj mi bylo až fyzicky zle. Cítil jsem stejnou úzkost, stejné pocity, stejnou marnost, když se snažil usnout bez šance. Nakonec jsem si to zvráceně užíval. Konečně jsem to nebyl já, kdo nespí...
Lidé, kteří nespí jednají úplně jiným způsobem. Je to jak kocovina na druhou a s každou další neprospanou nocí je to ještě horší. Čím více se člověk na spánek zaměřuje, tím těžší je ke spánku cesta. Toto všechno ve filmu jde vidět, ale procítí to jenom nespavci :/
Nejvíce se mi líbila scéna honičky na kládách, které se splavují na řece. Moment kdy Al Pacino propadne pod stromy do vody a topí se, hledá cestu ven, stromy čely narážejí o sebe a díky tomu se nemůže vynořit. Geniální nápad plný zoufalství ve kterém jsem měl pocit, že se topíme společně. Jinak co čekat od Al Pacino, Robin Williams, Hillary Swank... Komorní Nolan ještě ve skromném období svého života je prostě lahůdka.
Pošťák - komiks, který nedává prostor
Nevím jestli bych to označil za grafický román, ale možná by se dalo napsat, že je to krvavý epos, který mi zvedl náladu, jak už dlouho se to žádnému komiksu nepovedlo. Děj komiksu se odehrává ve městě jménem Eden, které není v google mapách. Oficiálně neexistuje, ale je to město ve kterém žijí kriminálnici, kteří dostali druhou šanci. Vládnou tam vlastní krutá pravidla. Starostka Laura pevnou rukou drží město při životě, ale hlavní postavou je její syn s Aspargerovým syndromem.
Nejsem si jistý kolik toho komiks kopíruje z jiných velkých děl a nebo se jen inspiruje, ale měl jsem pocit, že i přes všechnu snahu o originálnost je to jen stín sebe sama. Celkově mě to ale i přesto bavilo. Dokonce tak, že jsem ho četl všude a vždy, když jsem měl na to chvilku. Bohužel jsem dal té vazbě dost zabrat. V knihovně rozhodně nadšení ze mě nebudou, když uvidí ten stav ve kterém jej budu vracet. Promiň.
Windows 11
Dnes jsem četl článek o tom jak bude prodloužena podpora na win 10 o rok, ale já jsem si koupil už nový pc teď, protože na starý HP kvůli něčemu by změna na win 11 už neprošla. Na PC by fungovaly jen starší verze windows bez aktualizací a nebo Linux. V každém případě se miliony PC po celém světě bude likvidovat jen kvůli nějakému softwaru, který pro mnoho lidí bude nepoužitelný. Co s tím? Zajímá to někoho? Každému je to u prdele. Je možné, že takových pc sestav bude i několik stovek milionů a velkou část už nikdo nebude chtít. Jak je možné, že pro ně nedokážeme najít žádné lepší využití? Je to divné. Se svým starým PC jsem byl spokojený a kvůli nějaké posrané aktualizaci jde v podstatě do šrotu i když funguje perfektně. Jak je možné, že nikdo neřekne co vlastně s tím máme dělat? Ok, dal sám jsem svoje staré pc firmě která je prodává a od ní koupil nový, ale spousta firem, lidí podle mě to jednoduše vyhodí. Fakt mě to naštvalo.
Další knihovnický nález a trefa do černého. V oblasti komiksů se mi škáluje nový oblíbený žánr a tím jsou životopisné, dokumentární a historické komiksy, které vytlačují všechny ostatní žánry.
Tento útlý komiks patří mezi ty, který by si zasloužil nákup a rovnou zařadit do knihovny jako čestné dílo, které tam musí být jako dokonale zobrazené svědectví zachycení holocaustu. Některé obrazy zůstanou se mnou po nějaký čas. U tohoto tématu síla komiksu vyniká, protože vyplňuje mezery a nedostatky filmových a knižních možností. Větší svoboda v subjektivitě a možnost vlastní volby stylu zobrazení umožňuje dosáhnout tam, kde ostatní média v tomto směru nedosáhnout.
Mauthaussen se nachází 345 km od Olomouce u města Linz poblíž Dunaje. Schodiště smrti je smutným symbolem. Svým způsobem se nachází na krásném místě.